News
10.9.2011 new Videogallery
9.9.2011
21.8.2011, 2:00 hod. Three kittens were born
|
Plemeno RagdollRagdoll je velká, dobře osvalená kočka, s polodlouhou hedvábnou srstí, která je delší kolem límce a na ocase. Srst ragdollů je jemná. Ragdoll má mohutné tělo, krátký krk a plnou dobře stavěnou hruď. Zadní nohy jsou dobře osvalené a výše postavené než nohy přední. Ragdollové mají kulaté tlapky a mezi prsty jsou chomáčky chlupů. Hlava je klínovitá střední velikosti a má dobře vyvinuté tváře a mohutnou bradu. Uši jsou střední velikosti a mají zakulacené špičky. Nosík je lehce prohnutý. Má krásné modré oči, které jsou velké a oválné. Ocas je dobře osrstěný a jeho délka proporčně odpovídá velikosti těla. Od všech ostatních plemen se liší tím, že když ji zvedneme nebo s ní jinak zacházíme, uvolní všechny svaly. Proto se jí říká hadrová panenka (rag = hadr, doll = panenka). Ragdollové jsou velmi klidní a mají poddajný charakter a vysokou odolnost vůči stresu. Jsou to oddané a milé kočky, které nikdy neškrábou, když se dostanou do nepříjemné situace. Potrpí si na mazlení a společnost svých dvounožců. Je to kočka velmi vhodná do bytu a výborně se přizpůsobí i v rodině dětmi nebo s jinými domácími zvířaty. Historie a legenda vzniku RagdollůVznik mnohých plemen je spojený se zajímavou historií. Okolo některých plemen vznikly dokonce fascinující a romantické legendy, které předcházely jejich vývoji. Ale téměř žádná z nich se nevyrovná historii spojené s plemenem Ragdoll. Ve skutečnosti se nejedná o samotný vývoj plemene na něm není nic neobvyklého, jde spíše o bizardní tvrzení zakladatelky plemene Ann Bakerové. Její vyhlášení a způsob propagace byly přinejmenším dosti zvláštní. Příběh plemene Ragdoll začíná u chovatelky perských koček Ann Baker. Ann žila v městečku Riverside na jihu Kalifornie. Její chovná stanice se jmenovala Raggedy Ann. Psal se rok 1960. Sousedi paní Ann, jistí Pennelovci měli kocoura jménem Blackie, který byl podle všeho perského typu. Ann si často půjčovala tohoto kocourka na krytí svých kočiček. Matka Blackieho, která také patřela Pennelovcům, se jmenovala Josephine a byla to bílá angorská kočka s jasně modrýma očima. Okolo roku 1963 Jeshephine srazilo auto. Když se uzdravila, porodila Pennelovcům ještě několiv vrhů. Ann Baker si všimla, že koťátka z vrhů po nehodě měli zvláštní charakteristiky. Na rozdíl od své matky byly velmi přítulné a přátelské a zdálo se, že vůbec necítí bolest. Také jejich kožíšky byly náramně hebké. Když je člověk zdvihl, uvolnily se mu v rukách přesně jako hadrová panenka (Ragdoll), proto se Ann rozhodla pro toto pojmenování plemene. Ann skutečně věřila, že nehoda dokázala změnit Josephinin genetický základ (což je vyloučené, nehoda může narušit kočce fyzické a mentální schopnosti, ale v žádném případě nemůže ovlivnit její genotyp) a ten měl na svědomí výjimečné vlastnosti potomstva. Tyto koťátka byli dobrým základem chovu tohoto plemene. Další chovatelé Denny a Laura Dyton, kteří založili chovnou stanici BlossomTime importovali první ragdolly do Velké Británie. Tyto stanice jsou považovány za základ chovu ragdollů. V rodokmenech se však uvádí jen čtyři generace a tak se mnohdy nedá dopátrat jestli se jedná o zvířata z těchto původních linií. Smutný konecJosephine neměla moc šťastný život. Byl by to sice krásný konec pohádky jako odměna za její roli, kterou pro Ragdolly sehrála, ale ve skutečném světě neexistuje spravedlnost. Je to smutné, ale při obraně jednoho svého vrhu Josephine poškrabala Pennelovým psa a pán Pennel za trest Jesephine a její vrh prostě zlikvidoval. Všeobecný standardRagdoll je masivní velká kočka se střední stavbou těla. Celkovým dojmem má působit jako silná, velká kočka.
Chyby:
Barevné varianty
ColorpointZnaky (maska, uši, nohy a ocas) mají být dobře vybarvené a ladit s barvou těla. Musí být jasně odlišné od zbytku těla. Hruď, břicho a náprsenka jsou bílé. Lehké stínování na těle a břichu (břišní flek - povolen). Colorpoint nesmí mít žádný bílý flek. Nos a polštářky tlapek musí být tmavé jako barva odznaků. MittedTato varianta je kombinací colorpointu s bílou barvou. Na tvářích může, ale nemusí být bílý znak, každopádně je povolený. Brada, náprsenka, hruď a celý spodek těla až k ocasu jsou bílé. Vada je, když je bílá barva táhnoucí se celým spodkem těla přerušená. Také vada je, když brada není bílá. Na předních tlapkách jsou bílé ponožky, nesmí přetáhnout bod, kde se packa střetává s nohou. Ideálně by měly být obě ponožky symetrické. Zadní nohy mají též bílé ponožky, které sahají minimálně po záhyb, ideálně až po stehno. Kůžička na nose je v souladu s barevnou variantou a polštářky na tlapkách jsou vždy růžové. BicolorTmavé zbarvení uší, zad, ocasu a masky, na tváři se nachází dobře ohraničené obrácené V bílé barvy. Začíná na čele a táhne se přes nos, na zadní stranu brady. Při pohledu zpředu bílá barva ve tvaru V nesmí přesáhnout vnější hranu oka. V ideálním případě je V symetrické na obou stranách tváře. Kůžička na nose a polštářky na tlapkách jsou růžové. Bílý flek na zádech je povolen. Nohy a břicho bílé, bez tmavých fleků. Na uších a ocase nesmí být žádný bílý flek. Nos a polštářky tlapek musí být růžové. Barevné varianty:
|